|
|
Výskyt a hodnocení zdravotního stavu hlavních edifikátorů lesních porostů v oblasti Přírodní lesní oblasti č.16 Českomoravská vrchovina
Krajíčková, Dominika
V roce 2021 bylo zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica) v České republice 9,3 %, javorů 1,6 % a dubů 7,6 %. Tyto hodnoty pomalu stoupají a zastoupení buku se za posledních pět let zvýšilo o 3,3 % celkové plochy porostní půdy (Zelená zpráva 2021). Tato práce pojednává o životních projevech buku lesního (Fagus sylvatica), javoru mléče (Acer platanoides), javoru klene (Acer pseudoplatanus) a dubu letního (Quercus robur) na vybraných maloplošných chráněných územích v Přírodní lesní oblasti č. 16 Českomoravská vrchovina. Cílem této práce je vyhodnocení životních projevů výše zmíněných dřevin jejich porovnání na různých stanovištích. Byly vybrány tři MCHÚ, z čehož dvě lokality se nachází v 5. LVS a jedna částečně v 5. a 4. LVS a bylo zde provedeno dendrometrické měření. Měření byla prováděna na souborech lesních typů 5K – kyselá jedlová bučina, 5B – bohatá jedlová bučina, 5D – obohacená jedlová bučina, 5A – obohacená kamenitá klenová bučina, 5J – obohacená skeletová jilmojasanová javořina a 4K – kyselá bučina. Výsledkem bylo porovnání získaných dat mezi jednotlivými soubory lesních typů a jednotlivých dřevin na souboru lesních typů 5J. Průměr kmene a výška nasazení koruny buku lesního byly nižší na 5K. Javor mléč dosahoval menších tlouštěk na 5J oproti ostatním dřevinám, naopak javor klen a dub letní dosahovaly větších výšek.
|
|
|
Využití potenciálu přirozené a kombinované obnovy na Lesní správě Nasavrky (Lesy České republiky s.p.)
Zemanová, Anna
Diplomová práce řešila téma chřadnutí porostů smrku ztepilého a jejich následnou obnovou na revíru Lichnice, v oblasti Lesní správy Nasavrky. Z výsledků získaných z lesní hospodářské evidence bylo zjištěno, že počátek chřadnutí smrku je zjištěn v roce 2018. Nejvyšší vykázaný objem nahodilé těžby byl vykázán v roce 2020 (46 405,92 m3). Největší vykázaná holina byla rovněž v roce 2020, a to 53,69 ha. Nejzastoupenější dřevinou při přirozené obnově a umělé obnově byl smrk ztepilý, ale i tak se jeho podíl postupně rok od roku snižuje, to ku prospěchu větší rozmanitosti dřevin na revíru. Dále byl proveden experiment se semenáčky lesních dřevin, které byly vyzvednuty a přesazeny jako podsadba ve smrkovém porostu 326A08. Zde byla vyhodnocena mortalita u třech výzkumných ploch. Nejlepších výsledků dosahovaly semenáčky jedle bělokoré, u které byla zjištěna minimální mortalita, naopak nejhůře skončily semenáčky dubu letního, kde byla téměř většinová mortalita.
|
|
| |
|
|
Růstové, produkční a výnosové parametry porostů dubu letního (Quercus robur L.) na Kojetínsku
Berčík, Vojtěch
Náplní této diplomové práce je zhodnocení růstových, produkčních a výnosových parametrů dubových porostů na lužních stanovištích v okolí Kojetínska. Na lesním hospodářském celku Nadace Dr. Leopolda Prečana byly zkoumány čtyři porosty s více než 50% zastoupením dubu letního (Quercus robur L.) ve věku mezi 120 až 130 lety. Počty mýtních dubů se v porostech pohybovaly od 40 do 110 ks/ha. Kruhová výčetní základna se ve zkoumaných porostech pohybovala od 40,8 do 45,8 m2/ha. Taktéž byly zaznamenány vysoké hodnoty objemu středního kmene dubu, které dosahovaly hodnot od 5,51 do 9,37 m3. Zásoba porostu byla zjištěna v rozmezí od 569 do 904 m3/ha. Hektarové zpeněžení bylo stanoveno na 1 328 440 až 2 276 856 Kč/ha. Hlavním doporučením je přechod na více-etážové hospodaření a zvyšování druhové pestrosti.
|
|
|
Vliv biotechniky sadby na odrůstání krytokořenného sadebního materiálu
Nedomanský, Daniel
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají rozdílné biotechniky sadby na odrůstání krytokořenného sadebního materiálu borovice lesní a dubu letního. Oba druhy sadebního materiálu byly pěstovány stejnou technologií s použitým typem sadbovače QUICK POT D 60 T/12 a T/15. Sledování bylo realizováno u dvou výzkumných ploch, které měly rozdílné půdní podmínky. Jednalo se o půdy písčité a půdy ovlivněné vodou. Výzkumné plochy se nacházely v Královehradeckém kraji. Testovány byly tyto biotechniky sadby: jamková sadba, sadba sazečem, sázecími vidlemi, sázecím trnem a sázecí holí. Bylo sledováno i překrývání kořenového balu vrstvou minerální půdy. Hodnocení bylo realizováno jedno vegetační období po výsadbě, byly sledovány zejména ztráty, parametry nadzemní části rostlin, poškození biotickými a abiotickými činiteli, vitalita rostlin, a především stav kořenového systému. Na základě vyhodnocení těchto pozorování a měření bylo zjištěno, jaká biotechnika sadby je vhodná, nebo naopak nevhodná pro výsadbu daného sadebního materiálu v závislosti na půdních podmínkách stanoviště. Výstupem práce je celkové zhodnocení jednotlivých biotechnik výsadby a doporučení, že nejvhodnější biotechnika výsadby pro zalesnění určitým, výše zmíněným sadebním materiálem je sadba jamková.
|
|
|
Vliv stanoviště a kvality výsadby na odrůstání kultur dubu letního
Vaníček, Lukáš
Cílem bakalářské práce je zjištění vlivu stanoviště a kvality realizované výsadby na odrůstání kultur dubu letního. K tomuto účelu bylo vytyčeno 10 výzkumných ploch nacházejících se na souborech lesních typů 3K, 4K, 3S, 3C, 3L, 3P na území LS LČR Jeseník. Na každé ploše byla v roce 2014 vysazena prostokořenná varianta sazenic dubu letního (Quercus Robur L.) pomocí štěrbinové sadby. Na každé výzkumné ploše byly u 100 jedinců zjišťovány parametry a znaky nadzemní části, a dále u šesti jedinců na každé ploše byl vykopán a analyzován kořenový systém. Po skončení vegetační doby v roce 2018 bylo přistoupeno k měření nadzemní části, byly zkoumány následující parametry a znaky: výška nadzemní části, výškový přírůst, boční přírůst, tloušťka kořenového krčku, zvlnění kmene, odklon kmene od svislé osy, průmět koruny, tvar koruny, velikost a zbarvení asimilačního aparátu, poškození kultur biotickými a abiotickými faktory. U kořenových systémů byla hodnocena hloubka prokořenění, délka hlavního kořene, výskyt strboulu, absence kůlů nebo panoh a dále zjištěna hodnota p-indexu. Ve výsledcích bylo zjištěno, že větší vitalitou disponují kultury na stanovištích živných a obohacených vodou. Nejhorší výsledky byly zaznamenány u souboru lesních typů 4K.
|
|
|
Vliv způsobu výsadby a stanoviště na odrůstání kultur borovice lesní a dubu zimního
Jan, David
Práce analyzuje, jaký vliv má způsob výsadby a stanoviště na odrůstání kultur borovice lesní a dubu letního. Na dvou výzkumných plochách (soubory lesních typů 2G a 2K) byl vysazen krytokořenný sadební materiál obou dřevin užitím jamkové sadby a těchto sázecích pomůcek: lesnický sazeč, sázecí vidle, sázecí trn a sázecí hůl. Všechny varianty byly realizovány s a bez překrytí kořenového balu dvěma centimetry zeminy. Měření a hodnocení výsadeb bylo uskutečněno dva a tři roky po sadbě. Bylo zjištěno, že na SLT 2G byla u borovice lesní nejlepší biotechnikou výsadba sázecím trnem bez překrytí kořenového balu a u dubu letního sázecí holí bez překrytí kořenového balu. Na SLT 2K byla u borovice lesní vyhodnocena jako nejlepší biotechnika výsadba sázecím trnem s překrytím kořenového balu a u dubu letního lesnickým sazečem s překrytím kořenového balu.
|
|
|
Vkládání výchovných dřevin do dubových porostů na lužních stanovištích Kojetínska
Berčík, Vojtěch
Náplní této bakalářské práce byla problematika udržení růstově dynamičtější lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) v podúrovni porostů dubu letního (Quercus robur L.) na lužních stanovištích v okolí Kojetínska. Práce se skládá ze tří fází. V první fázi byla vyhodnocena výšková struktura u vybraných porostů a sociální postavení lípy v nich. V druhé fázi byl proveden experimentální výchovný zásah (seřezání líp v dané výšce). A ve třetí fázi byl tento experiment vyhodnocen. Výzkum probíhal v letech 2016 až 2018, za tuto dobu došlo k založení pokusu a dvěma kontrolním měřením. Výsledky potvrdily dynamičtější růst u lip oproti dubu. Dále prokázaly, že lípa dobře obnovuje svůj růst po seřezání nadzemní části. Výsledky vlivu výšky seřezání na následné rychlosti odrůstání lípy se nám nepodařilo prokázat z důvodů enormního tlaku sparkaté srnčí zvěře v této oblasti.
|
|
|
Vplyv veku na prieduchovú vodivosť a fotosyntézu dubu letného
Beňová, Eva
S přibývajícím věkem se snižuje vitalita stromu. Ekofyziologické parametry – fotosyntéza, křivky závislosti fotosyntézy na koncentraci CO2 (A-Ci křivky) a na světle, fluorescence chlorofylu, průduchová vodivost a vodný potenciál nám podávají informace o fyziologické vitalitě rostlin. V bakalářské práci byly zmíněné parametry použity na posouzení vlivu věku dubu letního (Quercus robur) na průduchovou vodivost a fotosyntézu. Byly mezi sobou porovnávány dvě věkové skupiny stromů, v první měly stromy více jak 600 let, v druhé byly stromy, jejichž věk byl méně než 30 let. Gazometrické měření ukázalo na nižší celkovou intenzitu fotosyntézy starých stromů. Pomoci A-Ci křivek, byly určeny biochemické limity Vcmax, Jmax a Rd (maximální karboxylace enzymu Rubisco, maximální rychlost transportu elektronů a denní dýchání; v daném pořadí), které se mezi starými a mladými stromy nelišily. Fluorescence chlorofylu nám sloužila k určení maximálního kvantového výtěžku v noci (Fv/Fm) a za různých intenzit osvětlení (Fvˈ/Fmˈ), přičemž nebyly detekovány rozdíly ve světelné části fotosyntézy mezi starými a mladými stromy. V čem se ale mladé od starých stromů lišily, byla průduchová vodivost, která byla při nelimitujícím obsahu vody v půdě nižší starých stromů než u mladých. Následkem toho byla u nich nižší i intercelulární koncentrace CO2, co vedlo k nižší koncentrace CO2 na místech karboxylace a celkově k nižší intenzitě fotosyntézy. Na druhou stranu v létě, za mírného přísušku, měly staré stromy lepší přístup k půdní vodě, co indikovalo vyšší hodnoty vodního potenciálu. Díky tomu, měly staré stromy v létě podobnou maximální průduchovou vodivost jako mladé stromy; minimální průduchová vodivost v noci a při maximálních evapotranspiračních požadavcích byla ale u starých stromů vyšší než u mladých. Výsledky naznačují, že jedním z hlavních důvodů chřadnutí stromů ve vysokém věku je regulace průduchové vodivosti a tím i optimalizace schopnosti regulovat asimilaci uhlíku a transpiraci.
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření dubu letního na výsypce po těžbě uhlí
Janoušová, Ivana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Studie probíhala na Podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V) na Sokolovsku. Bylo zde sledováno několik faktorů, které ovlivňují šíření dubu letního: vzdálenost od diaspor, typ stanoviště sukcese nebo olšinová rekultivace, pozice semenáčku na vlně, vliv okusu zvěří. Pomocí GPS přístroje byly zmapovány 4 plochy olšinové rekultivace a 3 plochy spontánní sukcese, zároveň byla zmapován výskyt všech vzrostlých dubů, které by mohly sloužit jako zdroj žaludů, na výsypce a mimo ni. Ze získaných dat se vytvořila mapa semenáčků a zdrojů diaspor. Většina semenáčků (657) byla nalezena na sukcesích plochách a pouze 98 v olšinové rekultivaci, přičemž výskyt v sukcesi byl statisticky významně častější. Potvrdilo se, že počet semenáčků od zdroje diaspor klesá, , nejdelší nalezená vzdálenost byla přes 1300 metrů. Dále byl založen pokus zkoumající přežívání a růst dubu na 3 různých stanovištích a vliv okusu zvěře. Na každou plochu (spontánní sukcese, lesnická olšinová rekultivace, volná plocha s travním porostem (Calamagrostis epigeios)) bylo vysázeno 12 semenáčků dubu do oplocenek a 12 semenáčků volně. Roční přírůstky a přežití dubu bylo vyhodnoceno pomocí dvoucestné ANOVY. Výsledky ukázaly, že plocha má signifikantní vliv na přírůstek dubů. V olšinové rekultivaci a na volné ploše měly semenáčky vysokou...
|
host ::
RSS.